Jak vypadá protialkoholní léčba?

[Ivana]

„Kdybych věděla, že léčba vypadá takhle, přišla bych mnohem dřív a ušetřili si spoustu nepříjemností," slýcháme od našich pacientek a pacientů. Následující řádky mají poskytnout informaci o formách léčby a její náplni.

Formy léčby

AMBULANTNÍ LÉČBA. Nejčastěji ve specializovaných zařízeních). Výhodou je to, že se nevyžaduje pracovní neschopnost. Většina poraden má ordinační hodiny přizpůsobeny tak, aby je lidé mohli navštěvovat i po pracovní době. Ambulantní léčba je praktická, má ale svá omezení. Jestliže se pití někomu vymklo z rukou takovým způsobem, že i přes upřímnou snahu pije dál a hromadí se mu problémy, je lépe se léčit ústavně. V mnoha ambulantních zařízeních nabízejí kromě individuální terapie i psychoterapeutické skupiny, někde pracují i s rodinami závislých nebo si zorganizovali socioterapeutický klub.

ÚSTAVNÍ LÉČBA. Ústavní léčba bývá potřebná i u těžkých zdravotních nebo psychiatrických komplikací po alkoholu. Psychiatrické, interní nebo neurologické oddělení může do jisté míry pomoci s léčbou důsledků pití. Pro překonání samotného problému s alkoholem je ale mnohem vhodnější specializovaná odvykací léčba. V České republice pracuje řada takových zařízení. Délka ústavní léčby bývá v některých zařízeních pevně stanovena, jinde se na ni tým a pacient dohodnou individuálně. V naší praxi se ukázalo užitečné brát při navrhování délky léčby následující činitele:

1. Stav při přijetí (čím horší, tím delší léčba).
2. Životní situaci (čím horší, tím delší léčba).
3. Délku předchozí abstinence a trvání recidivy
4. Duševní i tělesnou kondici
5. Schopnost využívat možností ambulantního léčení.

Při ústavní léčbě se daří bezpečněji zvládat hrozící zdravotní komplikace. Léčba také bývá intenzivnější, protože se využívá souběžně více postupů (např. skupinová terapie, principy terapeutické komunity, relaxačních techniky, rodinná terapie, socioterapeutický klub).

DENNÍ STACIONÁŘ. Pacient dochází na léčbu asi jako do práce. Přijde např. v 7:30 a odchází v 15:30. Většinou bývá v pracovní neschopnosti. Přibližně týden denního stacionáře nabízíme našim pacientům v závěru léčby, abychom jim usnadnili přechod k normálnímu životu. Denní stacionáře mohou ovšem fungovat samostatně nebo při ambulantních zařízeních. Výhodou je trvající kontakt s rodinou, omezení jsou podobná jako u ambulantní léčby. Stacionář nestačí u těžších zdravotních nebo psychiatrických komplikací, nebo u hromadících se problémů s pitím i při upřímné snaze pít přestat.

Náplň léčení
Při léčení závislosti na alkoholu, ať už probíhá jakoukoliv formou, se osvědčily některé postupy. Ne všechna zařízení ovšem využívají všechny uvedené metody. Jestliže máte možnost volby, vyberte si program, který je co nejkvalitnější. Léčba může zahrnovat mimo jiné následující prvky:

1. Tělesné vyšetření a léčbu tělesných i duševních obtíží.

2. Psychoterapie. Probíhá individuálně (jeden terapeut, jeden pacient) nebo častěji ve skupině. Cílem je pomáhat psychologickými prostředky překonat duševní i životní problémy a napomáhat sebepoznání i pochopení druhých. V dobře pracující skupině nachází člověk porozumění, oporu i pomoc.

3. Léčebný klub. V jeho rámci se setkávají lidé, které spojuje snaha překonat problémy s alkoholem. Odborník na léčbu závislostí zde bývá obvykle přítomen. Účastí na klubu se člověk utvrzuje ve zdravém způsobu života a zároveň pomáhá druhým. Spolupráce a přítomnost členů rodiny je většinou vítána.

4. Relaxační techniky a jóga. Pomáhají zvládnout stres, zátěž a únavu. Můžete si tak vytvořit zdravější způsob života, překonávat nepříjemné duševní stavy a možná i najít nové přátelé.

5. Disulfiram (Antabus). Do léčby byl zaveden dánskými vědci v roce 1948, používán v mnoha zemích světa. Je-li tento lék přítomen v těle v dostatečném množství, dojde po požití alkoholu k typické reakci. Člověk zčervená, zarudnou mu spojivky, objevuje se bušení srdce, bolest hlavy, nevolnost, někdy zvracení, změny krevního tlaku, případně i mdloba. Antabus nebyl vymyšlen proto, aby někomu bránil v pití nebo aby někoho za pití trestal. K tomu se nehodí. Pomáhá těm, kdo chtějí s pitím přestat a chrání je před bezmyšlenkovitým bezděčným napitím se. Léčba Antabusem předpokládá souhlas pacienta a předchozí lékařské vyšetření. V ideálním případě funguje Antabus jako sádrový obvaz umožňující hojení rány. Během léčby tímto lékem se vytvoří zdravější návyky a lepší způsoby, jak překonávat obtížné situace. Pak přestává být nutný. Setkal jsem se ale s lidmi, kteří se Antabusem „pojišťovali“ mnoho let. Moderní výzkumy ale ukazují, že nemá smysl si sehnat lahvičku Antabusu a brát si ji sám doma. To by mohlo být dokonce nebezpečné. Správná léčba Antabusem je supervidovaná, tj. pacient si pro léky obvykle týdne dochází do příslušné ambulance.

6. K moderním lékům pro závislé na alkoholu patří i látky mírnící bažení (craving), zejména Campral (akamprosát) a naltrexon (ReVia), o nichž jsme se již zmiňovali v kapitole o bažení.

7. Rodinná nebo manželská terapie. Kvalifikovaná spolupráce s partnerem nebo i rodinou prokazatelně zlepšuje léčebné výsledky.

8. Terapeutická komunita.

9. Cvičení, běh, turistika, výlety apod. podle zdravotního stavu pacientů. Dostatečně intenzívní tělesná aktivita může zlepšovat náladu i kondici. Vytváří se tak i zdravější způsob života.


Další informace: www.plbohnice.cz/nespor