Nezavislosti

"Ne!" závislosti... aneb: nezávislosti...

Ivana

Jak pomoci svému dítěti odmítat alkohol a drogy

Prevence podle věku

Od narození do 1 roku: Dítě tohoto věku je ve všem podstatném závislé na dospělém člověku, většinou na matce. Zkušenost s přiměřeně pečující a laskavou matkou může dítěti v dospělejším věku pomoci důvěřovat okolí. Z hlediska prevence je tedy důležitá péče a vřelost, prevence citového hladovění dítěte.

Od 1 do 3 let: Dítě se začíná duševně oddělovat od matky a prosazovat svoji vůli. Myšlení tohoto věku je zaměřené na sebe, magické, fantastické, toporné. Chování rodičů by mělo být klidné, vřelé. Mělo by dítěti laskavě dávat najevo, že je v pořádku, že se chce prosadit, ale že jsou i určitá omezení.

Od 3 do 6 let: I když rodiče zůstávají nejdůležitějšími osobami, začíná většina dětí pronikat do širšího světa mimo rodinu (školka, sousedé, vrstevníci). K tomuto věku patří zvědavost a vyptávání se. Dítě zkoumá okolí, hrou se učí zjišťovat, co je skutečné a co ne. Jeho chování se dostává v příznivém případě do souladu s autoritou rodičů, získává cíl a smysl. Pozor na různá nebezpečí, např. dítě se může napít sladké ústní vody s obsahem alkoholu, protože mu chutná, a způsobit si otravu. Již v tomto věku je důležité začít dítěti vštěpovat, že zdraví je důležitá hodnota a že zdraví je správné chránit a podporovat. Proto je třeba se některým věcem vyhnout (sirky, ostré předměty, alkoholické nápoje, tabletky). Dítě má vědět, že okolní svět skrývá jistá nebezpečí, a má se v mezích svých možností učit jak se jim bránit - už nemá spoléhat pouze na všemocnou ochranu rodičů.

Od 7 do 12 let: Dítě toho věku se učí mnoha potřebným dovednostem. Učí se vycházet s vrstevníky, zapojit se do skupiny, duševně pracovat, uspokojovat své tělesné i duševní potřeby. Začíná být schopné rozumově uvažovat. O sobě má tendenci přemýšlet černobíle podle očekávání a měřítek druhých. Informace poskytované dětem tohoto věku by měly být velmi konkrétní. Je třeba pokračovat ve zdůrazňování hodnoty zdraví a vštěpovat jim přání být zdráv nebo zdráva. Postupně je třeba informace přeměňovat v pravidla a návyky a srozumitelně je vysvětlovat. Ještě později nabývá na významu získávání dovedností. Cílená prevence zaměřená proti škodám způsobeným alkoholem, tabákem a jinými drogami by měla začít již teď. Účinnost prevence se zvýší, je-li zahájena 2-3 roky prvním kontaktem s drogou.

Od 13 do 22 let: Tento věk je náročný. Dochází k dozrávání tělesnému i duševnímu. Objevuje a rozvíjí schopnost řešit problémy, rozhodovat se, abstraktně myslet, vytvářet hypotézy, věci spojovat. Dítě se postupně odděluje od rodiny a vytváří předpoklady pro budoucí samostatný život. Zejména v časném dospívání bývá tento vývoj provázen vzpourou. Rámec rodiny si dospívající doplňuje dalším rámcem vrstevníků a kamarádů. Kritičnost vůči rodičovské autoritě, jestliže je přijata s láskou, je pro utváření budoucí osobnosti nutná. K úkolům pozdního dospívání patří rozhodování o budoucím povolání, vytváření základů budoucího samostatného života, navazování budoucích dlouhodobějších citových vztahů. Na skutečně nebo domnělé neúspěchy v těchto oblastech bývají dospívající citliví. Pro dospívající je důležitá skupina vrstevníků, která jim může pomoci se alkoholu a drogám vyhnout, nebo naopak představuje nebezpečí. Dospělý se může nabízet jako zdroj informací, zároveň by ale měl povzbuzovat k samostatnosti a sebedůvěře. Měl by počítat s tím, že mladí lidé tohoto věku se nespokojí s přijetím informace, ale budou chtít diskutovat. Prevence je zásadně důležitá. Zneužívání alkoholu nebo drog v dospívání může vést k rychlému vytvoření návyku. V prevenci u dospívajících bývá užitečný nácviky tzv. sociálních dovedností. Naproti tomu promítání filmů, protidrogové přednášky a hromadné akce jsou podle dostupných výzkumů neúčinné.

Zásady prevence v rodině
Získat důvěru dítěte
1. Když vám dítě začne o něčem vyprávět, věnujte se mu. Televizi vypněte a časopis odložte.
2. Dítě k vám mluví také výrazem tváře, gesty, tónem hlasu, držením těla. Porovnejte, co říká dítě mimoslovně. Mimoslovní sdělení bývá často významnější. Asi každý táta a máma se setkali s uplakaným nebo zlostným „ mně nic není“, což znamenalo např. „je mi smutno“.
3. Dítě povzbuzujte, aby s vámi mluvilo, a přitom ho neodrazujte přílišným vyptáváním. Neocenitelnou službu mohou prokázat slůvka jako „hm“, „aha“, „fakt?“, „no“, „skutečně?“ a další. Sdělujete jimi dítěti, že to, co říká, vás zajímá. Někdy je vhodně položená otázka potřebná a užitečná. Ale než se zeptáte dítěte, ptejte se sebe, jestli unesete odpověď. Prudká, odmítavá, jízlivá nebo zlostná reakce na poctivou odpověď dítěte by mohla mít nechtěný účinek: příště se od něj nic nedozvíte.
4. Zkuste vyjádřit to, co vám dítě řekne, vlastními slovy, a zeptejte se ho, jestli to tak skutečně myslelo. Dosáhnete tím dvojího cíle. Jednak dáváte najevo, že to, co vám říká, je pro vás důležité, a navíc se ubezpečíte, že jste správně porozuměli.
5. Pozor na tón hlasu. Třeba jen slůvko „hmm“ se dá říci takovým způsobem, že dítě povzbudí v jeho povídání. Dá se ovšem říci i tak, že ho zmrazí uprostřed věty. Zvláště děti kolem puberty velmi špatně snášejí jízlivý tón nebo hlas plný blahovolné převahy.
6. Dítěti můžete odpovídat nejen slovy. Když se vám s něčím pro něj důležitým svěří, může být laskavý úsměv, poplácání po zádech, pokývání hlavou nebo objetí tou nejsprávnější odpovědí.
7. Vyhraďte si na dítě pokud možno denně alespoň chvíli času, kdy se budete věnovat jenom jemu. I pět minut může vaše vzájemné dorozumění velmi usnadnit.
8. Pokud je to jen ve vaší situaci možné, nelžete dítěti. Umějte mu říct „nevím“, když něco nevíte, a „promiň“, když v něčem chybujete. Tím jeho důvěru neztratíte, naopak posílejte vzájemný vztah.
Nespoléhejte na to, že vztah důvěry si prostě koupíte tím, že budete dávat dítěti dost peněz. Za určitých okolností může naopak být nadbytek peněz nebezpečný, protože se tak dítě stává velmi lákavou obětí pro špatné známé. Za peníze rodičů prodávají dítěti drogy.

Umět s dětmi mluvit o alkoholu a o drogách
Zvolte si pro vhodnou chvíli, kdy jste vy i děti v přátelském a uvolněném ladění. Můžete využít zájmu, který vzbudil nějaký program v televizi nebo snad skutečný příběh vašich známých. Na rozhovor se připravte a opatřete si potřebné informace.

Předcházet nudě
Jedním z důvodů, proč mladý člověk může sáhnout po sklenici nebo po droze, je nuda a lenivá zvědavost. Dítě, které je vázáno k rodině nebo ke zdravé skupině lidí mimo ni, je lépe chráněno.
1. Můžete posílit vazbu dítěte na rodinu. Zejména u starších dětí a dospívajících bývá užitečné, když se mohou podílet do určité míry na rozhodování. S tím jde samozřejmě ruku v ruce účast na provozu domácnosti, včetně uklízení, praní, nakupování, drobných oprav apod. Děti se tak mohou učit prakticky užitečné činnosti, společná práce navíc vyvolává pocit sounáležitosti. Děti si času stráveného s rodiči cení, i když se jedná o společnou práci v domácnosti, někdy dokonce právě proto. V rodině může dítě a dospívající získat mnoho důležitých dovedností: jak hospodařit s penězi, jak pečovat o zdraví, jak se starat o oblečení, vařit apod. Je důležité, aby úkoly, které dítěti svěřujete, odpovídaly jeho věku a možnostem. Nezapomínejte na pochvalu.
2. Můžete povzbudit dítě ke kvalitním zálibám mimo rodinu. Pokud se při tom bude stýkat s mladými lidmi, kteří nepijí a nefetují, tím lépe. Nenuťte přitom dítě, aby vynikalo nebo bylo nejlepší. Právě děti neobratné, selhávající a neúspěšné bývají alkoholem a drogami více ohroženy a právě pro ně jsou kvalitní záliby zvláště důležité. Úspěch je, když u kvalitních zájmů vydrží.
Dospívající mívají mnoho energie, s níž si často nevědí rady. Proto jsou pro ně tak vhodné různé sporty, tělesná a duševní práce. Jejich energie se tak odvádí bezpečnými kanály. Je třeba umět je oceňovat, dávat jim najevo kladné city, ale také trvat na určitých hranicích, jak se o tom zmiňujeme dále.
Špatně placená jednotvárná práce po škole nebo o víkendech z ekonomických důvodů podle amerických zkušeností příznivé účinky nemá. Někdy může ztěžovat účast ve školních a mimoškolních činnostech a působit nepříznivě.

Tým odborníků z Washingtonské university prokázal, že rodiče podstatně ovlivňují to, zda budou jejich děti kouřit nebo zneužívat jiné návykové látky. Jako zvláště důležité se ukázaly následující činitele:
q Vazba dítěte na rodinu měřitelná časem, který tráví rodiče s dítětem.
q Jasná a důsledně prosazovaná rodinná pravidla, přiměřený dohled a konsistentní disciplína.
q Schopnost konstruktivně řešit rodinné problémy.
Zjistilo se, že dospívající ve věku 18 let, na které rodiče přiměřeně nedohlíželi, měli 2x častěji zkušenost s nelegálními drogami. Zkušenost s nelegálními drogami byla také častější v rodinách, kde se důsledně neprosazovala pravidla (15 % oproti 6 %). U dospívajících ve věku 15 let, s nimiž rodiče trávili málo času, byla zkušenost s nelegálními drogami 3x častější. V rodinách, kde se nedařilo zvládat konflikty, se u dětí častěji vyskytovala i zkušenost s nelegálními drogami (15 % oproti 6 %).

Zdravá pravidla v rodině
Je omyl se domnívat, že děti očekávají od rodičů neomezenou svobodu. Děti z rodin, kde neexistují žádná pravidla, která by se dodržovala, a kde vládne chaos, nebývají šťastné.
Prevenci problémů s alkoholem a dogami pomáhají následující pravidla:
1. Pravidlo „žádný alkohol nebo drogy u nezletilých“. Toto pravidlo má dobré lékařské zdůvodnění. Nedospělý organismus je po tělesné i duševní stránce ohrožen alkoholem a drogou mnohem víc. Toto pravidlo je třeba dítěti nebo dospívajícímu vysvětlit, aby pochopili, že je pro ně a ne proti nim.
2. Pravidlo předem daných a logicky souvisejících důsledků porušení pravidla. Dítě by mělo vědět, co bude následovat, pokud se napije nebo bude fetovat: snížení nebo pozastavení kapesného, domácí vězení, zákaz návštěvy riskantních večírků nebo koncertů. Je správné dítěti vysvětlit souvislost mezi jeho porušením pravidla a zákazem, který ho má chránit. Samozřejmě by bylo nerealistické čekat jeho nadšený souhlas.
3. Pravidlo neústupnosti vůči vydírání. Pláč, výčitky typu „Ty mi nevěříš!“ nebo sliby by neměly rodiče zviklat. Je třeba dítěti vysvětlit, že rodiče jsou za ně zodpovědní, a tedy nemohou svoji rodičovskou zodpovědnost jen tak odložit.
4. Pravidlo práva na kontrolu. Neostýchejte se zkontrolovat, kde dítě skutečně je, jestli u někoho z kvalitních kamarádů, v zájmovém kroužku, nebo někde úplně jinde.
5. Pravidlo informovanosti. Buďte připraveni o alkoholu a drogách diskutovat, opatřete si potřebné informace, abyste věděli více nežli dítě. V diskusích ovšem musíte trvat na základním pravidlu „žádný alkohol a drogy nezletilým“. Dítě se může v rozumné míře na vytváření pravidel podílet, čímž se pro něj stanou přijatelnějšími. O pravidlech by se nemělo vyjednávat, když byla porušena.

Rodič jako nositel hodnot a vzor pro dítě
Děti jsou ovlivňovány hodnotami, které ctí jejich rodiče, a jejich příkladem. Není to samozřejmě vliv jediný, ale je důležitý. Hodnoty v rodině, které pomáhají dítěti odmítat alkohol nebo jiné drogy:
1. Pravdivé, třeba různě zdůvodněné (morálně, nábožensky, zdravotně, společensky i jinak) přesvědčení o nevhodnosti alkoholu a jiných drog.
2. Důraz na svobodu, nezávislé rozhodování a originalitu tam, kde je pití nebo zneužívání drog rozšířeno.
3. Respekt vůči tělesnému a duševnímu zdraví a jeho ochrana a posilování.
4. Schopnost se ovládat a být odpovědný za své jednání za všech okolností jsou důležité hodnoty. Pomáhají odmítat látky, které tyto schopnosti oslabují.
Děti se od rodičů samozřejmě neučí jen ze slov, ale i z jiných činů. Ve výhodě jsou rodiče, kteří:
Nepijí alkoholické nápoje nebezpečným způsobem, neopíjejí se, nekonzumují bez lékařského doporučení kvanta léků. Pokud jsou i nekuřáci, tím lépe.
1. Odmítají důsledně u sebe i u druhých vysoce rizikové chování jako řízení pod vlivem alkoholu.
2. Umožňují dítěti setkání s jinými dospělými, kde alkohol není tím podstatným. Nenabízejí a zejména nevnucují alkohol hostům, ukazují, že je možné se dobře na úrovni bavit bez alkoholu a drog.
3. Slouží dítěti jako vzor hledání východiska ve složitých situacích, při rozhodování a plánování střízlivým způsobem.
4. I v případě, že jste měl s alkoholem problém, měl byste si udržet rodičovskou autoritu. Můžete dítěti vysvětlit, že alkohol nebo drogy jsou v jeho věku mnohem nebezpečnější než u dospělých. To, že jste měl s alkoholem problém a překonal jste ho, nebo že se o to poctivě snažíte, je cenná zkušenost. Vy sám jste na vlastní kůži poznal, že pití se nevyplácí, a jistě dokážete vhodným způsobem předat tuto zkušenost dítěti.

Pomoci dítěti bránit se nevhodné společnosti
V dospívání přirozeně roste vliv vrstevníků, ale to neznamená, že rodiče svůj vliv ztrácejí. Obavy z nevhodné společnosti jsou ale na místě.
1) Nejlepší pomoc představuje jiná, kvalitnější mladá společnost. V tom můžete přispět tím, že se sami budete zajímat o možnosti zájmových sdružení, sportovních klubů a podobně. Je dobré s tím začít už v dětském věku, kdy se dítě samo neorientuje v organizovaném světě, ale i později využijte svého rozhledu.
2) Učte dítě, aby si vážilo vlastní osobnosti. Nemusí se vrstevníkům přizpůsobovat za každou cenu, pokud bude mít dost sebedůvěry. Ptejte se dítěte, v čem se cítí jedinečné. Sami mu ukažte jeho přednosti, o nichž možná neví.
3) Pomozte mu rozlišovat mezi skutečným přátelstvím, jehož součástí je úcta k příteli a jeho zdraví, a bezohlednými vztahy, které chtějí druhého spíš využít.
4) Děti se obvykle učí být poslušné a zdvořilé. Mnohdy je pro ně těžké postavit se na odpor, když je to třeba. To se samozřejmě týká i nabídky alkoholu nebo drog. Naučte ho za správných okolností odmítnout a stát si na svém. To je dovednost, kterou lze trénovat i s vaší pomocí.
Nácvik odmítání může být zábavný. Máte-li smysl pro humor, nebojte se ani humorné nadsázky. Odmítání se hodí i při jiných příležitostech a rozvíjí sociální dovednosti dítěte. Zejména dospívajícím je dobré zdůrazňovat, že záleží na něm, jestli dovednost odmítnout použije nebo ne. Kdo neumí odmítat, není svobodný, protože si nemůže vybrat. Kdo to umí, je ve výhodě. Dovednosti odmítání jsme v této knize už podrobně popsali dříve.

Posilovat zdravé sebevědomí dítěte
Zdravé sebevědomí pomůže dítěti odmítat alkohol a drogy a bude mu v životě užitečné i jinak. Lidé, kteří mají s alkoholem a drogami problémy, mívají často problémy se svým sebevědomím. Odborníci rodičům doporučují:
1. Chvalte dítě. Chvalte ho i tehdy, když nedosáhne úspěchu, ale vyvinulo poctivou a upřímnou snahu. Všímejte si i malých úspěchů a oceňujte je. To je zvlášť důležité pro děti selhávající, ty, které mají problémy a nestačí.
2. Pomáhejte dítěti dávat si rozumné cíle. Uvědomte si, nač vaše dítě má a nač ne. Zklamání z neuskutečnitelného cíle by pro sebevědomí dítěte bylo bolestivou ranou. To, že ví, že ho máte rádi a že vám na něm záleží, ať uspěje, nebo ne, mu může dát potřebný klid a sebevědomí. Může to i zlepšit jeho výsledky.
3. Když dítě udělá něco špatně, kritizujte konkrétní chování, ne samotné dítě.
Dobrý příklad: „Nelíbí se mi, žes přišla pozdě domů.“
Špatný příklad: „Jsi hrozná, nespolehlivá a bezohledná - chodit někde po nocích jako děvka!“
4. Neslibujte mu vzdušné zámky, nevychovávejte z něj absolutní jedničku a hvězdu, nebo mu okolní svět nešetrně vezme iluze. Pomozte mu laskavě a věcně poznat i jeho slabiny a chyby. Bez ostychu přiznejte i vlastní slabé stránky: vždyť na světě není dokonalý člověk a ani vaše dítě není povinno vynikat.
5. Dejte dítěti pocítit přiměřenou odpovědnost za různé úkoly v domácnosti. Dítě se tak naučí vnímat se jako někdo, kdo má druhým co nabídnout.
6. Dávejte dítěti najevo, že ho máte rádi. Vztah rodičů k dítěti utváří jeho vztah k sobě samému. Své city vůči dítěti můžete dát najevo nejen slovy, ale i dotekem, pohlazením, úsměvem. Je to důležité pro kojence i dospívajícího.

Užitečná spojenectví
Osamělá matka nebo otec tváří v tvář dospívajícímu dítěti, které zneužívá drogy a nedá se nijak ovlivnit, cítí často bezmoc. Je pravda, že někdy ani dobře míněná snaha nepřináší očekávaný výsledek. Větší naděje na úspěch je však rozhodně tam, kde získáte kvalitního spojence.
1. Tím nejdůležitějším bývá druhý rodič dítěte. I když jste rozvedení, v této záležitosti byste měli spolupracovat, dohodnout společný postup nebo se přinejmenším vzájemně informovat. Kdyby se vám to nepodařilo, mohlo by dítě vašich rozporů a neinformovanosti zneužít, a to by neprospělo nikomu.
2. Cenná je spolupráce v širší rodině. Dědečkové, babičky, strýčkové nebo i důvěryhodní rodinní přátelé, které dítě přijímá, vám mohou velmi pomoci. Třeba bude jejich argumentům a radám naslouchat dítě ochotněji, možná pomohou vyjasnit nedorozumění mezi vámi a dítětem. Někdo z širší rodiny může také nahradit chybějícího otce v rozvedeném manželství a fungovat jako dobrý mužský model. Na druhé straně se ale nedoporučuje svěřit drogy zneužívající dítě např. babičce, nezvládla by ho.
3. Spolupráce se školou je důležitá ve více směrech. Jednak tam dítě tráví velkou část svého času a měli byste vědět, co se ve škole děje. Prudké zhoršení prospěchu bývá nezřídka první varovnou známkou počínajících problémů s alkoholem nebo drogami. A konečně druzí rodiče a učitelé jsou vašimi přirozenými spojenci, kteří musí mít zájem na tom, aby se těmto problémům předcházelo.
4. Vašimi spojenci se mohou stát i dospělí z nějaké zájmové nebo náboženské organizace, sportovního oddílu, klubu jógy apod. To, že alkohol a jiné drogy odmítají, posiluje i vaši pozici v tomto směru.
5. Velmi užitečná je spolupráce rodičů navzájem. Druzí rodiče se mohou dozvědět o problémech v okolí, o kterých vám dítě neřeklo nebo o nich neví. Mohou společně také snáz dohlížet na mimoškolní aktivity dětí. Rodiče, kteří spojí své síly, dokáží účinněji vyjednávat se školou nebo místními úřady. Mohou např. podat stížnost na hernu v blízkosti školy, prosazovat zákaz prodeje alkoholu nezletilým v blízkém hostinci, nebo přemýšlet o vhodném způsobu trávení volného času pro své děti.
V zahraničí pracuje řada organizací rodičů, jejichž cílem je prevence problémů s alkoholem a drogami. Pro zajímavost uvádím názvy některých z těchto zahraničních organizací: DADDY - Otcové proti zneužívání nebezpečných drog u mládeže, Safe Homes - Bezpečné domovy, Tough Love - tvrdá láska, Families Anonymous - Anonymní rodiny, MADD - Matky proti řízení v opilosti (tato organizace byla založená ženou, jejíž dcera byla zabita opilým řidičem), EURORAD - Mezinárodní evropská organizace rodičů.
6. Neobyčejně důležitým spojencem může být zkušený lékař nebo psycholog.

Další informace o prevenci v rodině i ve školním prostředí viz www.plbohnice.cz/nespor.

Share 

Add a Comment

You need to be a member of Nezavislosti to add comments!

Join this Ning Network

About

Ivana Ivana created this Ning Network.

Kontaktní centra pro alkoholiky?


V Česku se pití stává stále větším a větším problémem. Skoro pětina dospělých Čechů, což jsou dva miliony lidí, pije rizikově, čímž mohou snadno sklouznout do závislosti, kdy už se jim pomocí vlastní vůle nepodaří přestat pít. A většina to o sobě neví.

Závislých lidí je prý v Česku kolem dvou set tisíc. "Na alkohol jako na drogu se trochu pozapomnělo a pozornost se věnovala v předchozích letech hlavně nelegálním drogám," komentuje výsledky výzkumu psychiatr Ladislav Csémy.

Lidé, kteří mají s alkoholem problém, se nejčastěji obracejí pro radu do ordinací praktických lékařů, kteří na ně však nemají dostatek času, ani pořádně nevědí, jak se závislými zacházet. Protialkoholních poraden je totiž kritický nedostatek. Podle členů vládní protidrogové rady by takovéto poradny měly provozovat neziskové organizace motivované granty – jakási obdoba kontaktních center pro narkomany.

Do jakého stadia závislosti konzument alkoholu dospěl a kdo už je rizikový, poznají lékaři podle určitých kritérií. "I dvě dvanáctky denně jsou moc," vysvětluje Petr Popov z oddělení pro léčbu závislostí v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Mezi projevy závislosti patří například ztráta vůle nepít, zanedbávání koníčků či ztráta sebekontroly v opilosti.

Lékaři nemají přesně zmapované, kolik lidí se v Česku upije k smrti, nebo zemře následkem úrazu v opilosti. Podle Petra Popova jich budou řádově desetitisíce. Pro srovnání: nelegálními drogami se předávkovalo v roce 2006 celkem 212 narkomanů.

Co vyžaduje léčení závislosti

Osoba závislá musí v první řadě překonat pocit obrovské ztráty, že se toho, co ji doposud naplňovalo a uspokojovalo, musí vzdát, chce-li důstojně žít dál. Jinými slovy: člověk musí kapitulovat, aby se osvobodil.

Jenže proč je pro nás, lidské bytosti, proces vzdání se tak obtížný? Proč musí tolik lidí kolikrát dopadnout až na samé dno (nemyslím tím dno společnosti, ale dno osobnosti), než dokáže přijmout porážku?

Vzdát se něčeho totiž vyžaduje změnu naší identity, našeho já, našich navyklých způsobů chování, jednání, vnímání. Vynořuje se v nás obrovský strach, protože se po nás chce, abychom opustili to staré, jisté, nám dobře známé (přestože mnohdy nevyhovující a neuspokojující) a vydali se do krajin nových, neprozkoumaných a naším egem tedy chápaných jako nebezpečné.

Badge

Loading…

© 2009   Created by Ivana on Ning.   Create a Ning Network!

Badges  |  Report an Issue  |  Soukromí  |  Terms of Service